Lipenský kryoport
Kryosportovní sezóna vrcholí a to přináší nové výzvy. Na dvoudenním firemním výletu na Lipno jsem samozřejmě nemohl vynechat kryosportovní vložku a řádně se připravil. Kromě plánovaného ponoru jsem nevynechal ani jiné sporty, takže do svých statistik připisuju necelých 40 kilometrů probruslených na lipenské přehradě, 3 hodiny bowlingu a 4 cykly v sauně.
Nejvíc jsem se ale těšil na ponor a řádně jsem se na něho připravil. Musel jsem koupit sekyrku do ledu. Dopředu jsem přemýšlel, jestli koupím Speedo nebo Arenu, ale žádná z velkých značek zatím sekyry do ledu nedělá ;) Doufám, že neznačková Widefieldka poslouží dobře.
Sekyrka ledoborka
Jedinou mojí starostí bylo, aby díra v ledu byla bezpečná a nikomu se nic nestalo. Led měl nakonec 21 centimetrů, takže i po proděravění měl rozumnou nosnost. Vybrali jsme místo, kde nebyly žádné stopy a nebyl důvod přes to místo jít. S Kristiánem, se kterým jsme už byli i ve Vltavě, jsme se rozdělili o práci: jeden sekal asi metrovou díru do ledu a druhý odhrnoval sníh.
Tak vznikl asi desetimetrový kruh, ve kterém byl odhrnutý sníh, takže šel dobře vidět. Dobré je maximálně oddálit okamžik proražení ledu, protože potom díru zaleje voda a sekyrou se rube do vody. Zdálky to celé vypadalo jako heliport, tak jsem tomu začal říkat kryoport. Šel dobře vidět i zdálky i v noci, po odchodu jsme přes díru ještě položili větve, které tam přimrzly, takže zabezpečeno bylo dobře.
Kryoport
Studánečka
Abychom řádně nasimulovali podmínky za polárním kruhem, šli jsme až za tmy (ale hlavně po večeři, aby bylo co pálit). První skupinka byla trojčlenná: já, Kristián a Zdeněk, takže složení, ve kterém jsme si týden dozadu vyzkoušeli ledovou Vltavu. Před smočením jsem si je pro jistotu uvázal na ruku. Oba chlapi dokázali, že začínat se dá i v zimě. Zdeněk se po úspěšném vkročení do dvouapůlstupňové Vltavy rozhodl vstoupit do klubu, takže jsme teď kolegové nejen firemní, ale taky kluboví.
Zdeněk s Kristiánem (Vltava)
Zdeněk se upisuje klubu
V pátek ráno jsem do ledové díry doprovodil dalšího nováčka – Dalibora. Ten si předtím dal chladnou sprchu, aby neměl velký tepelný přechod a pak si ve vodě liboval. Ještě byla tma a všude klid – ideální atmosféra.
Dalibor
To odpoledne jsem šel do díry potřetí – tentokrát s Vendy, která byla večer předtím zvědavá stejně jako Dalibor a ponor zvládla více než dobře. Podle videa, které jsem točil, byla ve vodě přes půl minuty.
Vendy
Návštěva podledního světa
Řekl bych, že to pro všechny z nás bylo krásné zpestření v té obvyklé nudě zimních sportů. Neznám nikoho, kdo by po výlezu z ledové vody řekl, že z toho dnes měl nějaký poloviční zážitek :) Kromě Rakušáků, kteří se den před námi koupali ve své Toyotě, ve vodě asi moc lidí nebylo.
Kryokolegometr se zastavil na pětce (z 33 přítomných) a to jsem měl ještě dva solidně rozdělané. Kdybych nemusel jet do vyzyvatelského Náchoda, jistě by mi neunikli. Být tam dýl, tak by čtvrtina kolegů jistě okusila krásy tohoto emotivního sportu :)
Potom zpátky v Praze jsem se domluvil s runbloggerskou kolegyní Aničkou, která tímto srovnala s chlapama na 3:3. Dvacetisekundové plavání zvládla krásně a v pohodě. To bude asi tím návratem z Finska. Úpis klubu následoval vzápětí.
Takže dohromady s Evou za poslední tři týdny šest lidí v ledové vodě. Blahopřeju všem, kteří se překonali a šli do ledu zrovna teď "na vrcholu sezóny".
Sekyrka ledoborka
Jedinou mojí starostí bylo, aby díra v ledu byla bezpečná a nikomu se nic nestalo. Led měl nakonec 21 centimetrů, takže i po proděravění měl rozumnou nosnost. Vybrali jsme místo, kde nebyly žádné stopy a nebyl důvod přes to místo jít. S Kristiánem, se kterým jsme už byli i ve Vltavě, jsme se rozdělili o práci: jeden sekal asi metrovou díru do ledu a druhý odhrnoval sníh.
Tak vznikl asi desetimetrový kruh, ve kterém byl odhrnutý sníh, takže šel dobře vidět. Dobré je maximálně oddálit okamžik proražení ledu, protože potom díru zaleje voda a sekyrou se rube do vody. Zdálky to celé vypadalo jako heliport, tak jsem tomu začal říkat kryoport. Šel dobře vidět i zdálky i v noci, po odchodu jsme přes díru ještě položili větve, které tam přimrzly, takže zabezpečeno bylo dobře.
Kryoport
Studánečka
Abychom řádně nasimulovali podmínky za polárním kruhem, šli jsme až za tmy (ale hlavně po večeři, aby bylo co pálit). První skupinka byla trojčlenná: já, Kristián a Zdeněk, takže složení, ve kterém jsme si týden dozadu vyzkoušeli ledovou Vltavu. Před smočením jsem si je pro jistotu uvázal na ruku. Oba chlapi dokázali, že začínat se dá i v zimě. Zdeněk se po úspěšném vkročení do dvouapůlstupňové Vltavy rozhodl vstoupit do klubu, takže jsme teď kolegové nejen firemní, ale taky kluboví.
Zdeněk s Kristiánem (Vltava)
Zdeněk se upisuje klubu
V pátek ráno jsem do ledové díry doprovodil dalšího nováčka – Dalibora. Ten si předtím dal chladnou sprchu, aby neměl velký tepelný přechod a pak si ve vodě liboval. Ještě byla tma a všude klid – ideální atmosféra.
Dalibor
To odpoledne jsem šel do díry potřetí – tentokrát s Vendy, která byla večer předtím zvědavá stejně jako Dalibor a ponor zvládla více než dobře. Podle videa, které jsem točil, byla ve vodě přes půl minuty.
Vendy
Návštěva podledního světa
Řekl bych, že to pro všechny z nás bylo krásné zpestření v té obvyklé nudě zimních sportů. Neznám nikoho, kdo by po výlezu z ledové vody řekl, že z toho dnes měl nějaký poloviční zážitek :) Kromě Rakušáků, kteří se den před námi koupali ve své Toyotě, ve vodě asi moc lidí nebylo.
Kryokolegometr se zastavil na pětce (z 33 přítomných) a to jsem měl ještě dva solidně rozdělané. Kdybych nemusel jet do vyzyvatelského Náchoda, jistě by mi neunikli. Být tam dýl, tak by čtvrtina kolegů jistě okusila krásy tohoto emotivního sportu :)
Potom zpátky v Praze jsem se domluvil s runbloggerskou kolegyní Aničkou, která tímto srovnala s chlapama na 3:3. Dvacetisekundové plavání zvládla krásně a v pohodě. To bude asi tím návratem z Finska. Úpis klubu následoval vzápětí.
Takže dohromady s Evou za poslední tři týdny šest lidí v ledové vodě. Blahopřeju všem, kteří se překonali a šli do ledu zrovna teď "na vrcholu sezóny".
22.01.2010 • rubrika: Běgito, ergo sum •
permalink
Komentáře
[1]Zmrzlíci (René ) Vloženo 22.01.2010, 04:54:23
Teď už jenom určit jestli je to diagnóza, náboženství nebo droga... :)[2] (Anna [openID] - WWW) Vloženo 22.01.2010, 08:29:22
René: Hledej za tím drogu:-) Jak tam jednou vlezeš tak hned víš, že to nebylo naposledy. Osobně se nikdy necítím tak příjemně odpočatá jako po ledové vodě.[3] (Machy - WWW) Vloženo 22.01.2010, 08:51:47
Droga: bez debat
Náboženství: to bysme museli dělat díry ve tvaru kříže
http://obrazem.ihned.cz...0000_d#fg
[4]You should be made head of recruitment for 1.PKO ! (Jack Bright - Mail - WWW) Vloženo 04.02.2010, 20:53:39
it seems you are really doing your bit regarding the recruitment of new members:)
It looked interesting at Lipno, I was there but in the autumn before the lake was frozen. See you on Saturday for Branicke ledy, sure to be a great competition.
[5] (Machy - WWW) Vloženo 04.02.2010, 22:13:59
Eva has already told me to establish 2.PKO :)
Hopefully the Branicke ledy competition will be easier to cope with than the last training. I have finished with frostbitten soles after the barefoot run up the stream. Oh, mother nature ;)
Všechna pole jsou nepovinná. Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Autor tohoto blogu, etnický Valach žijící v Praze, třídí odpad a chodí pravidelně k volbám.