Objev sezóny na plavbě silvestrovské
Podle otužilecké bible Adaptace na chlad u člověka se (pro účely této knihy) dělí populace na otužilce a kontrolní skupinu. Kontrolní skupino, uvař si horký čaj, je tu další díl kryofilního deníčku.
Po oteplení na konci roku měl rožnovský bazén pro mě překvapivě souvislou šesticentimetrovou ledovou vrstvu. I v okamžiku, kdy led na hornobečvanské přehradě už roztál. Led ale není důležitý. Důležitá je teplota vody a ta byla kolem 4°C. A důležité je taky to, že jsem se o akci, které se zúčasnili původně jenom tři plavci, vůbec dozvěděl. Náhoda. Ještě větší náhoda byla, že jsem s jedním z nich – Zdeňkem, před deseti lety otvíral v květnu asi 12-15°C přehradu.
Tato akce byla nultým ročníkem výlovu doktorského kapra (kapr ale zůstal jenom v názvu). Nejdřív bylo třeba rozlámat kry a připravit pětadvacetimetrovou dráhu (Zdeněk láme, Martin se připravuje)
Příprava ledové lázně (foto Zdeněk Kaminski)
Ledové kry dodávají podniku tu správnou atmosféru
Zatímco jsem ještě připravoval dráhu, neoprénoví plavci proplavávali bazén. Udělali si na protějších stranách bazénu dvě díry a proplavávali mezi nima pod ledem. Na to jsem se já nechystal, ono bez pořádného nádechu, který ledová voda potlačuje, se pod ledem plave těžko.
Jen dva prstíčky strčím
Někteří plavci přišli v komickém převleku za potápěče (já a Zdeněk)
Když jsem lezl do vody, Zdeněk (neznalý mé kryofilní přítomnosti) zavěštil: "Chcípneš vole". V odpověď jsem mu mlčky vykrauloval dvěstěpadesátku. Plavalo se celkem dobře, akorát jsem se jednou kopl do ledu (a zjistil to až venku podle rudé stopy) a párkrát nepříjemně ksichtem nabral plovoucí kusy ledu.
Machy on the rocks
Potom si, tentokrát bez neoprénu, zaplavali taky organizátoři. Jako poslední vlezla do vody jediná žena nultého ročníku – Eva.
Zavřené oči někdy můžou znamenat snění. V tomto případě Eva stojí oběma nohama pevně v realitě.
Ze začátku mi to skoro přišlo, jakoby po vlezení do bazénu chtěla vylézt zase ven. Ale to se mi jenom zdálo a pětadvácu v (psychické) pohodě stejně jako předtím přehradu zvládla.
Tomu říkám důstojné rozloučení se starým rokem. Zkuste to taky. Nic na tom není a stojí to za to!
Příští týden mě čeká nejdřív Lipno s 16-ti centimetrovým ledem a pak asi nejdrsnější závod letošní sezóny – Náchod. Teď si ten čaj jdu uvařit pro změnu zase já.
Tato akce byla nultým ročníkem výlovu doktorského kapra (kapr ale zůstal jenom v názvu). Nejdřív bylo třeba rozlámat kry a připravit pětadvacetimetrovou dráhu (Zdeněk láme, Martin se připravuje)
Příprava ledové lázně (foto Zdeněk Kaminski)
Ledové kry dodávají podniku tu správnou atmosféru
Zatímco jsem ještě připravoval dráhu, neoprénoví plavci proplavávali bazén. Udělali si na protějších stranách bazénu dvě díry a proplavávali mezi nima pod ledem. Na to jsem se já nechystal, ono bez pořádného nádechu, který ledová voda potlačuje, se pod ledem plave těžko.
Jen dva prstíčky strčím
Někteří plavci přišli v komickém převleku za potápěče (já a Zdeněk)
Když jsem lezl do vody, Zdeněk (neznalý mé kryofilní přítomnosti) zavěštil: "Chcípneš vole". V odpověď jsem mu mlčky vykrauloval dvěstěpadesátku. Plavalo se celkem dobře, akorát jsem se jednou kopl do ledu (a zjistil to až venku podle rudé stopy) a párkrát nepříjemně ksichtem nabral plovoucí kusy ledu.
Machy on the rocks
Potom si, tentokrát bez neoprénu, zaplavali taky organizátoři. Jako poslední vlezla do vody jediná žena nultého ročníku – Eva.
Zavřené oči někdy můžou znamenat snění. V tomto případě Eva stojí oběma nohama pevně v realitě.
Ze začátku mi to skoro přišlo, jakoby po vlezení do bazénu chtěla vylézt zase ven. Ale to se mi jenom zdálo a pětadvácu v (psychické) pohodě stejně jako předtím přehradu zvládla.
Tomu říkám důstojné rozloučení se starým rokem. Zkuste to taky. Nic na tom není a stojí to za to!
Příští týden mě čeká nejdřív Lipno s 16-ti centimetrovým ledem a pak asi nejdrsnější závod letošní sezóny – Náchod. Teď si ten čaj jdu uvařit pro změnu zase já.
8.01.2010 • rubrika: Běgito, ergo sum •
permalink
Komentáře
[1] (Sportovní blog - Mail - WWW) Vloženo 08.01.2010, 12:50:05
Mrznu už při prohlížení těch fotek :))[2] (Machy - WWW) Vloženo 09.01.2010, 19:12:38
Nedávno jsem jel do práce, bylo kolem nuly. Viděl jsem kluka jen v kraťasech, tak si říkám "To je ale hnus, v takové zimě". A pak jsem si uvědomil, že jsem sám jen v tričku a musel jsem se tomu hluboce zasmát :)
Holt je to hlavně psychika.
Všechna pole jsou nepovinná. Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Autor tohoto blogu, etnický Valach žijící v Praze, třídí odpad a chodí pravidelně k volbám.