Drážďanský půlmaraton
Moje podzimní schéma vypadá vždycky stejně. Po tradičním květnovém maratonu si vyhlídnu nějaký podzimní maraton, ale potom během června běhat přestávám, protože na ty vedra prostě nejsem. Na podzim už mě potom neprobudí ani PIM desítka, ani Běchovice a plán na maraton bledne a bledne.
Letos jsem na jaře pomýšlel na Frankfurt, Dresden nebo Poznaň, které jsou v podobných říjnových termínech. Říjen jsem ale nestrávil s maratonkama na nohou, ale s válečkem v ruce při monstrakci malování celého bytu i s přítomnýma dětma. Teda nevím, jak to naformulovat, ale děti jsem samozřejmě nemaloval. Děti se malovaly samy :)
Chlapci zlatí malujou (foto tata)
Z úvah, jaký odstín oranžové mám zvolit, mě dostala běžecká celebrita Leona s nabídkou, jestli nechci zaskočit za zraněnou kamarádku s0cketku a jít si zaběhnout drážďanský půlmaraton. Zadní vrátka jsem se nechal otevřené jenom chvilku a pak je zabouchl s tím, že zaběhnout si to v podstatě bez tréninku je výzva. Stejně jako loni jsem i letos začal na začátku léta spíš plavat a běhání šlo na vedlejší kolej – na cestu do kopru.
Z původních 14 dní, které jsem měl na přípravu, mi zbylo pouhých pět. Ve středu a v pátek jsem si s velmi dobrým pocitem střihnul desítku, abych při závodě dokázal odhadnout tempo. Optimistická varianta byla 1:45 s tím, že když jsem vlastně nic netrénoval, nemůžu nic čekat. Trénink jsem zakončil s tím, že objem přípravy je menší než délka závodu. No to bude zážitek. Ještěže existuje ten strečink..
V Dresdenu bylo od rána krásné počasí – cca 6°C a drobně mrholilo. Nic lepšího jsem si nemohl přát. Obléct se dá vždycky, ale s těma jarníma saunama se vypořádat neumím. Oceňuju zázemí kongresového centra, kde všechno proběhlo vevnitř – od registrace po úschovnu. Přeregistrace ze s0cketky na mě proběhla svižně a bez problému a to jsem ani nepotřeboval sfouknout tlustou vrstvu prachu z mé gymnaziální němčiny. Akorát jsem byl trochu překvapený tím, že nebyly žádné šatny (nebo jsem je přehlíd?). No co, běžci jsou jedna rodina.
Společný start desítky, půlmaratonu a maratonu byl v deset hodin. Od začátku jsem tepoval kolem 175 a cítil, že to takto nepůjde. Na pátém kilometru se mi podařilo bez snížení tempa zklidnit splašené koně a od té doby se mi běželo dobře. Cesta kolem Labe, asfalt, stromy, auta, domy. Co jiného. Příjemný byl průběh parkem a obzvlášť se mi líbilo, že snad na každých dvou kilometrech byli bubeníci a bušili do rytmu. Super.
Překvapilo mě, jak dobře se mi povedlo ze dvou desítek nastavit tempo – na každém kilometru jsem na odhad měl asi 4 sekundy náskok. Od 15. kilometru už jsem věděl, že se pod 1:45 musím vlézt. Na 19.km sice přišla drobná krize, ale zpomalil jsem jenom trochu a do cíle mohl prosprintovat za 1:44:09. Průměrná tepovka 175, maximální 185. I když jsem nemohl nic čekat, jsem spokojen. Odbavení po závodě bylo svižné a naštěstí zase v hale – venku furt mrholilo.
Tímto děkuju běžecké celebritě Leoně, že mě do Dresdenu vytáhla a gratuluju k osobáčku – 23 minut se z půlmaratonu pokaždé stáhnout nedá ;)
V dámské společnosti – Leona, Sarah (foto s0cketka)
Auto bylo plné runbloggerů, takže si můžete přečíst i reportáž od Leony a s0cketky.
A jeden můj rekord taky padl: ještě nikdy jsem za rok neabsovoval čtyři závody – jsem spíš takový tréninkový typ :)
Chlapci zlatí malujou (foto tata)
Z úvah, jaký odstín oranžové mám zvolit, mě dostala běžecká celebrita Leona s nabídkou, jestli nechci zaskočit za zraněnou kamarádku s0cketku a jít si zaběhnout drážďanský půlmaraton. Zadní vrátka jsem se nechal otevřené jenom chvilku a pak je zabouchl s tím, že zaběhnout si to v podstatě bez tréninku je výzva. Stejně jako loni jsem i letos začal na začátku léta spíš plavat a běhání šlo na vedlejší kolej – na cestu do kopru.
Z původních 14 dní, které jsem měl na přípravu, mi zbylo pouhých pět. Ve středu a v pátek jsem si s velmi dobrým pocitem střihnul desítku, abych při závodě dokázal odhadnout tempo. Optimistická varianta byla 1:45 s tím, že když jsem vlastně nic netrénoval, nemůžu nic čekat. Trénink jsem zakončil s tím, že objem přípravy je menší než délka závodu. No to bude zážitek. Ještěže existuje ten strečink..
V Dresdenu bylo od rána krásné počasí – cca 6°C a drobně mrholilo. Nic lepšího jsem si nemohl přát. Obléct se dá vždycky, ale s těma jarníma saunama se vypořádat neumím. Oceňuju zázemí kongresového centra, kde všechno proběhlo vevnitř – od registrace po úschovnu. Přeregistrace ze s0cketky na mě proběhla svižně a bez problému a to jsem ani nepotřeboval sfouknout tlustou vrstvu prachu z mé gymnaziální němčiny. Akorát jsem byl trochu překvapený tím, že nebyly žádné šatny (nebo jsem je přehlíd?). No co, běžci jsou jedna rodina.
Společný start desítky, půlmaratonu a maratonu byl v deset hodin. Od začátku jsem tepoval kolem 175 a cítil, že to takto nepůjde. Na pátém kilometru se mi podařilo bez snížení tempa zklidnit splašené koně a od té doby se mi běželo dobře. Cesta kolem Labe, asfalt, stromy, auta, domy. Co jiného. Příjemný byl průběh parkem a obzvlášť se mi líbilo, že snad na každých dvou kilometrech byli bubeníci a bušili do rytmu. Super.
Překvapilo mě, jak dobře se mi povedlo ze dvou desítek nastavit tempo – na každém kilometru jsem na odhad měl asi 4 sekundy náskok. Od 15. kilometru už jsem věděl, že se pod 1:45 musím vlézt. Na 19.km sice přišla drobná krize, ale zpomalil jsem jenom trochu a do cíle mohl prosprintovat za 1:44:09. Průměrná tepovka 175, maximální 185. I když jsem nemohl nic čekat, jsem spokojen. Odbavení po závodě bylo svižné a naštěstí zase v hale – venku furt mrholilo.
Tímto děkuju běžecké celebritě Leoně, že mě do Dresdenu vytáhla a gratuluju k osobáčku – 23 minut se z půlmaratonu pokaždé stáhnout nedá ;)
V dámské společnosti – Leona, Sarah (foto s0cketka)
Auto bylo plné runbloggerů, takže si můžete přečíst i reportáž od Leony a s0cketky.
A jeden můj rekord taky padl: ještě nikdy jsem za rok neabsovoval čtyři závody – jsem spíš takový tréninkový typ :)
19.10.2009 • rubrika: Běgito, ergo sum •
permalink
Komentáře
[1] ( ) Vloženo 19.10.2009, 20:02:42
Nejsem žádná celebrita....
Gratuluji k rekordu čtyř závodů (já mám 6, příští rok bude co překonávat)
[2] (Lovec [openID] - Mail - WWW) Vloženo 20.10.2009, 08:13:41
Gratuluju k vykonu, podle toho co trenujes tak super vykon :-)[3] (Machy - WWW) Vloženo 21.10.2009, 17:08:20
Díky [1], díky [2] ;)
Ad [1] - když si vezmu, kolik "běžců z lidu" jsi inspirovala, tak si za tím stojím.
Všechna pole jsou nepovinná. Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Autor tohoto blogu, etnický Valach žijící v Praze, třídí odpad a chodí pravidelně k volbám.