Kdo chytá v žitě (J.D.Salinger)
Pokud vás zajímá, co dělala v padesátých letech americká mládež na zadních sedadlech svých rozměrných vozů, mohl bych vám tuto knížku doporučit. A pokud si myslíte, že se to dozvíte, budete stejně zklamaní jako já (a moje zklamání se váže k větě následující, ne k té předchozí), který jsem tuto knížku našel v TOP 100 amerických čtenářů podle žebříčku www.randomhouse.com. V tomto seznamu může být třeba proto, že ji četlo nejvíc lidí, kteří jí bibliofilokraticky dali svůj hlas. Anebo proto, že zaoceánská kultura je v něčem nepřenosná a ztotožnění se s dějem je potom menší.
A co že dělali na těch zadních sedadlech? No přece seděli a čuměli dopředu..
Maltodextrin - vařit nebo ne?
O tom, že nejvýhodnější palivo pro dlouhodobou zátěž jsou dlouhé cukry jsem se někde už zmiňoval a je to minimálně mezi běžci celkem známá záležitost. Oproti jednodušším cukrům mají ty složitější tu výhodu, že se rozkládají z větší části až v tenkém střevě, takže vyplavení inzulínu probíhá více pozvolna a nedojde k rozkolísání jeho hladiny, která vede k vyžrání krevního cukru a nástupu divokého zvířecího hladu. Humor. Někteří běžci mají v této fázi velmi divoké oči a neváhali by na trati zadávit drobného obratlovce. Konec humoru.
Yassoňův test
Jak odhadnout maratonské tempo bez zkoušení maratonu? Nevím. Ale rád bych. A snažil jsem se. Zkoušel jsem odhad ekvivalentního času, zkoušel jsem Yassův test, oboje s výsledky, které předkládám. Ekvičas mi vyšel skvěle, Yasso mi vyšel excelentně, jenom ten čas samotný dopadl bídně. Kde se stala chyba?
Červená karkulka - recenze
Dostala se mi do ruky taková útlá knížečka s pohádkami bří Grimmů, po přečtení jsem se pustil do menší recenze. Myslím, že pro děti je podstatné, aby svět chápaly. Proto třeba u pohádek přidávám takový kritický komentář, aby se v nich neusazovaly bludy. Něco jako komentář politologa před vysíláním Majora Zemana. Taková Červená karkule je typický příklad pohádky, kde je spousta nelogických věcí, které by děti neměly tupě přebírat, děti jednadvacátého století by se k nim měly postavit kriticky.
Maminko, budeme jíst kočku
Touto šokující větou Dan krátce před svými třetími narozeninami naznačil, jaké myšlenky se klubou v jeho malé hlavě. A pokračoval dál: "Budeme jíst kočku, nejdřív ji zabijeme, pak ji rozřežeme nožem, vezmeme pilku, krev vyteče a pilka bude celá červená..".
Odhad ekvivalentního času
Dnes jsem si zase ověřil, jak dobře funguje odhad ekvivalentních časů. Kdo ho neznáte, tak je to pravidlo, pomocí kterého jde
odhadnout, v jakém čase jde v aktuální kondici zaběhnout nějaká vzdálenost ve srovnání se známým časem na známé trati a řekněme, že taky se stejným úsilím. Zajímavé na tom je, že jde použít na sprinty i na dlouhé štreky, pak se to sice u dlouhých běhů může zlomit vyžráním sacharidů, ale to už je jiná píseň. Mě to funguje od Coopera až po půlmaraton.
Včely žerou pyl (jsem u toho byl)
Není to tak dávno, co medonosky rousaly svými chlupatými nožičkami okvětními plátky ovocnanů, jírovců. Já jsem na ně přitom mířil svůj objektiv a toto z toho vzešlo.
Ó brusle, jak jste zábavné!
Po svých dalších dvou neúspěšných pokusech zlomit svoji desítku jsem se rozhodl doplnit přípravu doplňkovými sporty. Po pátečním kilometrovém plavání jsem zase zařadil brusle, takže po třetím bruslení mám naježděno celkem 44 kilometrů. Přidal jsem další tři pády, takže už padám o dost míň. He. He. V neděli jsem vyjel až navečer po nečekaně nesportovním víkendu. Ten jsem sice měl celý pro sebe, ale během něho jsem se snažil odklidit následky řádění těch našich dvou .. milých chlapců.
Přijímačky na myšokou - jak to dopadlo
I když to dlouhou dobu vypadalo na pěknou chmuru, že Dana nám do školky nevezmou a bude si své energetické přebytky vybíjet na nás, tak teď to vypadá celkem dobře. Dana totiž draftovala s tříletou opcí mateřská škola Obláček (nebotakněco). Ještě než se uzavřou letní přestupní termíny, zkusíme ho ještě předraftovat jinam. Tříleté dítě přece nemá co dělat doma.
Kolečkový brusling
Jako čerstvý slaměný vdovec jsem nelenil a začal se kromě běhání věnovat dalším doplňkovým sportům. Ze svého prvního výjezdu na bruslích přikládám podrobné statistiky.
Dnes jsem si koupil brusle
Když z práce večer všichni odešli, tak jsem je obul a využil toho, že kancl má na délku asi 12 metrů. Vyzkoušel jsem rozjezdy, brždění patičkou, brždění nohou do strany a samozřejmě nezbytné frajerské pohvizdování.
Snažil jsem se sebrat veškerou svou koncentraci, abych při nácviku mrkání jedním okem neztratil orientaci a nesejmul taky nějaký v tuto chvíli úplně zbytečný a překážející server. Můžu říct, že koberec na ježdění nejvhodnější není a adjektivum zátěžový v tomto případě znamená, že je to pro něho opravdu zátěž. Hned zkraje jsem se snažil odnaučit intuitivnímu plužení, ke kterému to při brždění svádí a se kterým neudělám díru do světa, ale leda tak do své lebky.
Zítra je zkusím v terénu, na ledě jsem stál naposled před 17 lety, tak doufám, že si nenabiju prdel nebo jinou okončetinu.
Dnešnímu cvičení NAZDAR! – ZDAR!
Kamarád se žení
To je celkem jedno, protože na každého jednou dojde, ale vzpomněl jsem si na to, jak jsem se s ním před pěti lety náhodně potkal. Bavili jsme se o tom, jak žijeme a po chvíli se hovor stočil na to, že máme každý na lokti na stejné ruce a na stejném místě velkou náplast.
A oba jsme měli takovou větší popáleninu. Je to okamžik, na který se dobře pamatuju, protože od té doby jsem mnohokrát přemýšlel, jestli je s mým životem všechno v pořádku. Zatímco on měl ruku popálenou od výfuku motorky, ze které spadl, já jsem se opálil při žehlení.
Ale je to už pět let a od té doby se hodně změnilo. Žádné popáleniny už nemám. Naučil jsem se totiž pořádně žehlit – aniž bych u toho hořel. A s mým životem je tak zase všechno v pořádku..
